Blog

Autoimunitní onemocnění

Ráda bych se v následujících řádcích věnovala tomuto problému z hlediska praktických zkušeností a osobního studia. Jistě, nejsem lékař a určitě není mým úmyslem mu  konkurovat nebo poučovat. Chci jen ukázat souvislosti a tomu, kdo chce vidět, třeba nastínit možnou cestu ze svých zdravotních potíží (velmi pěkně se tomuto tématu věnuje funkční medicína a její pojetí je mi blízké).

Autoimunitní onemocnění (AO) je souhrnný název jednak pro onemocnění, u kterých si lékaři nevědí rady, tudíž ho hodí do tohoto bezedného pytle a také pro proces, kdy náš vlastní imunitní systém napadá naše vlastní tělo ve zmatené snaze zničit útočníka a zlikvidovat ho. V dnešní době je oficiálně pojmenováno již přes 80 autoimunitních onemocnění. Konvenční medicína k AO přistupuje tak, že se především zaměřuje na potlačování symptomů tím, že se potlačí i imunitní systém, prostě se oslabí (imunosupresivními a protizánětlivými léky) a tak ve většině případů skončíte tak, že užíváte dlouhodobě medikamenty, ale neřešíte pravou příčinu onemocnění.

Proč imunitní systém útočí na vlastní tělo?

Přemýšlela jsem, jak vše úplně obyčejně nejlépe z mého pohledu popsat. Popsala bych to asi takto. Buňky imunitního systému používají k rozlišení nebezpečnosti něco jako čtečky čárových kódů, kterým se říká receptory. Receptory pro rozpoznávání vzorů se vyvíjely stovky milionů let, avšak v poslední době musely čelit novým vzorům v určitých potravinách, které bohužel napodobují zcela jiný soubor látek, jež předávají buňkám povely – zejména imunitním a tukovým buňkám. Tyto látky například vyšlou signál tukovým buňkám, aby ukládaly tuk, přestože by ho ukládat neměly, nebo přikážou bílým krvinkám zaútočit na naše vlastní tělo v případech záměny identity.

Jako druhou možnost bych viděla možné infekce organizmu (zejména herpes viry nebo třeba borelie), které nejdou ideálně laboratorně vysledovat nebo na jejich detekci nejsou přesné postupy. Jde také o načasování odběru, jelikož tyto mikroorganizmy mají různá vývojová stádia a umí se mistrně maskovat. V některých stádiích jsou pro imunitní systém neviditelná, v krvi tak nejsou protilátky. Imunitní systém je ale vidí a jako nebezpečí se je snaží zničit. Protože ale žijeme v bludném kruhu stejných výživových a životních stereotypů, v těle je nežádoucí vnitřní prostředí, tak ono samo je nedokáže vlivem oslabení zlikvidovat. Tudíž se o to stále snaží a snaží…

Jsme to, co jíme

Já vím, asi je to pořád dokola. JSME TO, CO JÍME. Naše zdraví závisí na zdravém mikrobiomu v našich střevech. Na správné spolupráci všech těch střevních kamarádíčků, kteří, jak se dnes ukazuje, skrze bludný nerv (Nervus vagus) komunikují s naším mozkem. Složení střevní mikroflóry se podílí na regulaci imunitní homeostázy a dnes již víme, že na střevní bakterie má obrovský vliv nejen to, co prochází přímo trávicím traktem. Tato disbióza pak vede ke zvýšené propustnosti střeva. Když trpíte autoimunitním onemocněním a chcete se z něho dostat, bez zásadní, nekompromisní a trvalé změny stravy to nikdy nedokážete.

Co je zvýšená propustnost střev?

Sliznice střeva je tvořena z jedné vrstvy buněk, které společně tvoří těsné spoje (jako pavučina), přes které se do krevního řečiště dostávají živiny, které jsou z větší části absorbovány v tenkém střevě. Zvýšená propustnost střeva je stav, kdy se tyto těsné spoje začínají rozestupovat a do krve se tak dostávají mnohem větší molekuly a látky, které v krvi nemají co dělat a imunitní systém na ně začne reagovat.

Odkud se berou nové vzorce, které naše tělo nezná? Hlavní důvody

  • V první řadě imunitní systém nedokáže některé bílkoviny rozeznat, protože se úspěšně maskují, např. lektiny. Lektiny jsou převážně velké bílkoviny, které najdeme v organismech rostlin i živočichů. Doposud jste pravděpodobně zaregistrovali pouze jeden známý – nebo spíše nechvalně známý – lektin, a to lepek. Mohou narušit mezibuněčnou komunikaci nebo způsobit zánětlivé reakce. Jsou téměř nerozpoznatelné od některých jiných bílkovin ve vašem těle. Napodobováním těchto bílkovin lektiny klamou imunitní systém, který v důsledku toho napadá vlastní bílkoviny. Lektiny se také mohou navázat na buněčné receptory a chovat se jako hormony nebo blokovat hormony, a tím narušovat komunikaci v těle a způsobovat chaos. A to už nemluvím ani o menší bílkovině, která snadněji prostupuje střevní stěnou, aglutininu, který se nachází v celozrnných potravinách. Takže v konečném důsledku jsou celozrnné potraviny o něco horší než klasické bílé.
  • Změny v zemědělství a mutace skotu – jiné odrůdy, s jinými nutričními vlastnostmi; šlechtění plemen
  • Dovezené potraviny – nové druhy zeleniny, některé ořechy, exotické ovoce a pseudoobiloviny
  • Průmyslové zpracované potraviny a geneticky modifikované, éčka, konzervanty, barviva
  • A dále tu jsou toxické látky z kosmetiky, hygienických a čisticích prostředků, těžké kovy, nadužívání léků, pesticidy, herbicidy, ftaláty…
  • Změny v organizmu vlivem jiného způsobu života – méně pohybu, rozežranost, více stresu a psychické zátěže

a tak dále a tak dále…

Takže jak začít?

  • Základem je změna stravy (bez obilovin, bez cukru, bez alkoholu, eliminační dieta), protizánětlivá strava, úprava střevního mikrobiomu, všechna doporučení je dobré řešit i individuálními konzultacemi
  • Najít a eliminovat všechny psychické zátěže svého života
  • Zlikvidovat infekce v těle a odstranit těžké kovy
  • Doplnit minerály a přidat některé doporučené tinktury na modulaci imunitního systému (medicinální houby)
  • Zaměřit se na netoxickou domácnost – čistící prostředky, kosmetiku, hygienické potřeby, vyřadit plasty
  • Pokud pijete vodu z kohoutku, pijte filtrovanou
  • Hýbejte se, relaxujte, dbejte na kontakty z přáteli a s lidmi, se kterými je vám dobře, dělejte to, co máte rádi

Všechna doporučení chtějí svůj čas, Za týden to nebude, možná za rok. Věřte mi ale, že to jde a život bez potíží stojí za to. Chce to maličkost, mít chuť, motivaci a disciplínu. Držím palce

LH

,