Leptin – udržuje vyváženou hladinu tuků v krvi. Produkují ho tukové buňky. Leptin komunikuje s mozkem, kterému dává informace o množství tuku v těle. Mozek následně vysílá pokyny k našemu chování.
Leptinová rezistence představuje nízkou citlivost mozku vůči působení leptinu. Tento problém nastává zejména u lidí s nadváhou, kdy mozek informace o velkém množství leptinu ignoruje a my máme stále pocit hladu a začneme se přejídat. Čím více se přejídáme, tím více tloustneme, tím více máme tukových buněk, tím více leptinu, tím více tuto informaci mozek ignoruje. Začarovaný kruh.
Glukagon – uvolňuje do krve energii uloženou v buňkách. Je vylučován alfa buňkami slinivky břišní (má opačnou funkci než inzulín). Má za úkol hlídat, aby hladina cukru v krvi neklesla příliš. Při potřebě jednosměrně otvírá buňky jaterní nebo tukové a uvolňuje tělu energii. V případě glykogenu ho štěpí zpět na glukózu.
Poznámka – Ve formě glykogenu je v těle uložena sacharidová zásoba energie. Podle místa uložení glykogenu v těle se bavíme o jaterním nebo o svalovém glykogenu. Jaterní glykogen slouží především k udržování hladiny krevního cukru, což je velmi přínosná funkce hlavně v době hladovění. Jeho hladina je proto nejnižší během sportování nebo ráno po probuzení. Svalový glykogen naopak představuje rychle dostupnou sacharidovou zásobu energie přímo ve svalech, přičemž je využívaný výhradně svalový glykogen v právě pracujícím svalu.
Kortizol – je stresový hormon vylučován nadledvinkami jako odpověď na nízkou hladinu cukru v těle. Dává pokyn k uvolnění cukru ze zásob do krve. V noci je jeho hladina nízká, zvyšuje se přes den. Právě nízká hladina v noci pečuje o náš spánek.
Jak to vypadá v praxi
Ráno hladina leptinu klesá a naopak stoupá hladina kortizolu. Probudíme se a máme chuť na snídani. Správná snídaně je ta, která zvedá hladinu krevního cukru jen mírně. Na mírně zvednutou hladinu krevního cukru reaguje slinivka vyloučením přiměřeného množství inzulínu. V průběhu dopoledne nám hladina krevního cukru pomalu klesá. Kortizol a glukagon zajišťují, aby hladina neklesla příliš. V poledne dává nízká hladina pokyn k nasycení. Správně sestavený oběd stimuluje vyloučení opět malého množství inzulínu, který si snadno poradí s cukrem v krvi. Část si ho zabalí do buněk na později. Malé množství inzulínu nezablokuje v dalším průběhu dne postupné spalování cukrových a tukových rezerv. Navečer je hladina leptinu opět nízká a my máme hlad. Sytá a vyvážená večeře zajistí opět správnou hormonální odezvu a postupně připraví tělo na kvalitní spánek. (Zdroj: I. Stenzlová: Dej tělu šanci)
My ovládáme naše tělo přes jídlo. Do metabolické nerovnováhy nás snadno dostane nevhodná a nevyvážená strava, nepravidelnost, stres a nedostatek spánku. Při dlouhodobé nerovnováze vše obvykle vyústí v chronické civilizační choroby.
