Je jednoduchý sacharid s vyšší sladivostí než cukr. Je obsažena v ovoci, zelenině a třeba i v medu.
Často si říkáme, nebo nám říkali rodiče, to je ovoce, to můžeš. Není to ale tak jednoduché, jak to vypadá. I zde platí pravidlo, vše s mírou a v rozumném množství. Dále objasním proč.
Nezvyšuje sice nijak výrazně hladinu cukru v krvi, ale problém je v tom, že se metabolizuje v játrech na tuky, což vede k tukovatění a poškození jater a ke zvýšené hladině leptinu. Zvyšuje také syntézu tuků, které se pak usazují v cévních stěnách. Stojí na pozadí cévních chorob, ischemické choroby srdeční, diabetu II. typu a u rakoviny prsu.
Dalším negativem je to, že zvyšuje procento viscerálního tuku. To je tuk, který je uložen mezi orgány a pokud je ho moc, zvětšuje objem břicha a pasu. Nezapomínejme, že všechen tuk je hormonálně aktivní, tzn. ovlivňuje metabolizmus. Má vliv třeba na hormony leptin a grelin, které stimulují centra sytosti. Fruktóza navozuje méně pocit hladu.
Pokud tedy přijímáme fruktózu, přijímáme v konečném stádiu vlastně tuky. Zatímco glukóza se spálí a přemění na tuk jen z 5 %, fruktóza se přemění na tuk ze 40 %.
Stručně a jasně celý problém popisuje profesorka Strunecká: “Tuk z fruktózy se ukládá v játrech, kolem srdce a v břiše. Tento způsob obezity je nebezpečný pro vznik infarktu, onemocnění jater, aterosklerózu i pro vznik vysokého krevního tlaku. Zvýšení hladiny fruktózy v krvi je spojováno s mnoha projevy metabolického syndromu – rezistence k inzulinu, zvýšený objem pasu, porucha lipidů a hypertenze. Fruktóza ovlivňuje i metabolismus jiných tkání, jako jsou trávicí systém, tuková tkáň a mozek, vede zejména k narušení citlivosti k inzulinu i ke vzniku zánětů a tvorbě volných kyslíkových radikálů.”
Ještě více nebezpečnější je skrytá fruktóza, který se používá ke slazení průmyslově vyráběných potravin a slazených nápojů. Často najdete ve složení např. glukózo-fruktózový sirup apod. varianty. Tento typ fruktózy nemá s ovocem co dělat, je vyráběn z řepy, kukuřice nebo cukrové třtiny. Čtěte etikety a podobným potravinám se vyhněte.
Víte že, ve čtvrtlitrové sklenici pomerančového džusu je asi 8 čajových lžiček cukru; z toho téměř polovinu tvoří fruktóza?
Vliv fruktózy např. na ženské hormony či rakovinu je dnes již prokázaný.
A můžu jíst ovoce?
Zvolíme-li ovoce, které není příliš sladké, dodává nám kromě fruktózy i vlákninu s různými vitaminy a minerály. Mezi druhy nejvíce sladké (resp. druhy s největším obsahem fruktózy) patří banány, mango, datle, medový meloun, hruška, hroznové víno liči, maracuja, mučenka. Sušené ovoce je v tomto směru logicky ještě více nebezpečné, nejen proto, že je množství fruktózy koncentrovanější, ale i proto, že sušeného ovoce sníme obvykle mnohem více. Proto se není třeba tolik obávat fruktózy v ovoci, ale vážit množství konzumace ovoce.
Zdroj: Šance pro ženu 40+ (I. Stenzlová, kniha), vyvazenezdravi.cz, vlastní poznatky
