Máte to jako já? Při svém počátečním „výzkumu“ jsem ve vaření něco málo změnila, občas mě chytly nákupní záchvaty v prodejnách zdravé výživy (abych to po čase z půlky zase vyhodila), mám za sebou pár přednášek, kurzů vaření a zdravé výživy, stohy knížek mi leží na polici (včetně celé edice „Jíme zdravě“), které jsem otevřela jen občas a děkuji manželovi, že mě někdy za mé hokusy pokusy nevyhodil. Pamatuji si, jak jsme na jednom studijním víkendu měli pouze veganskou stravu. Po počátečním nadšení z udusaných semínek mě v noci přepadávaly sny o grilovaném steaku a já vyloženě trpěla.
Dnes mám pocit, že se z tématu zdravá výživa stal poměrně výnosný byznys a my pod tíhou informační kampaně jíme semínka a specializované mouky z druhé strany planety, milujeme superpotraviny a místo jídla si mixujeme pytlíky. Mléko je sprosté slovo a jíst maso (rozuměj mrtvoly) neexistuje. A že to všechno zdravé stojí poměrně dost peněz, o tom ani nemluvím.
Řekla jsem si dost, takhle se podle mě živit nedá. Není to ani přirozené a naše tělo není zvyklé na takovou škálu potravin dnes už z celého světa. Shrňme si to. Jsem člověk, žijící v Evropě, moje tělo má v sobě nějaká zakódovaná nastavení, které se předává z generace na generaci, imunitní systém dokáže rozpoznat jemu známé bílkoviny a s novými se těžko vypořádává nebo mu bude trvat zase generace, než se to naučí, proč ho nerespektovat? Proč nerespektovat nastavení, pro jaké bylo vyvinuto?
Člověk v našem kraji lovil zvířata, sbíral kořínky, ovoce, byliny a to vše ve svém okolí a v období, ve kterém se zrovna nacházel. Sušil, fermentoval, vařil, opékal na ohni. Hýbal se, jedl střídmě, občas se postil. Představte si, že supermarket je les či krajina, ve které dnešní člověk hledá potravu. Je to skoro k smíchu nebo možná k pláči.
Pravidlo 1 – Kupujeme a zpracováváme potraviny v základních stavu.
Protože prvotní snahou při hledání potravy by měla být její výživová hodnota. To znamená, že by potravina měla být v základním, chemicky neupravovaném, nezpracovaném nebo konzervovaném stavu.
Pozn.: Dnes se většina lidí řídí chutí. Jí na co má chuť. Nepřemýšlí – dá mně to dostatek vitamínů, minerálů, bílkovin, zasytí mě to na 3 hodiny? Jíme očima, nepřemýšlíme. Navíc – nemůžeme poslouchat signály těla, když jsme obézní, máme závislost na cukru apod., protože jsou falešné. Naše tělo nemá správnou hormonální odezvu v těle, tudíž nefunguje správně. Myslíte si, že třeba opravdová vanilková chuť vyzní tak jako umělé vanilkové žluťoučké slaďounké aroma? My vlastně už nevíme, jak opravdové chutě vypadají. Musíme to tělo opětovně naučit.
Pravidlo 2 – Sledujeme kvalitu potraviny.
Zásada – vím, odkud pochází. Maso z volného chovu krmeného pící, domácí vejce, mléko a výrobky z něj od farmáře, kterého znáte (víte, čím krmí své krávy a jak vše zpracovává). Vezměte si domů ještě navíc jejich kefír, tvaroh, sýr a pak poznáte ten rozdíl. To stejné platí i třeba o kvalitním hovězím mase z volného chovu, kterých je v ČR také už dost. Není to o kvantitě, ale o kvalitě.
Pravidlo 3 – Dejte na svoji vlastní zkušenost. Jak se vaše tělo po tom určitém jídle cítí. Pozorujte.
Každý jsme jiný a každému vyhovuje něco jiného (věk, povolání, zdravotní omezení, aktivity apod.). Důležité je eliminací vypozorovat, co mi vadí a co vyhovuje. Neexistuje jeden návod, jedna dieta, jedna strava. To samé platí i pravidlech kolikrát za den mám jíst? Někdo jí častěji, někomu stačí 2x za den. Také jiné chutě mají děti a jiné dospělí atd.
Pravidlo 4 – Jezte regionální a sezónní potraviny
Dnes jsme zahlceni potravinami z celého světa. Máme exotické ovoce, všechnu zeleninu i ovoce po celý rok… Naše tělo není na to geneticky stavěné. Musí se s tím obtížně vypořádávat. Navíc se stále objevují nové superpotraviny, semínka, ořechy apod., které nejsou pro náš region typické a do našeho jídelníčku nepatří. Zamyslete se nad tím. Pokud máte zahradu, pěstujte si a konzumujte to, co vyroste ten měsíc na zahradě. Na zimu lidé sušili, nakládali, fermentovali.
Poznámka – představte si, jaké ovoce měli lidé třeba před 1000 lety v tehdejší Evropě? Myslíte si, že měli krásné veliké broskve, jablka jak pěst, sladké třešně velikostí pětikoruny? Těžko, tehdejší ovoce bylo jistě méně sladké než současné vyšlechtěné odrůdy, některé nebyly vůbec. Obsahovaly tudíž méně fruktózy, která pro naše tělo není zase taková výhra, jak si možná myslíme. A třeba dnešní trend – kvanta syrové zeleniny – pro většinu zažívání těžká dřina… Viz článek Antinutrienty a rostlinná strava
Pravidlo 5 – Jezte jednoduše, zbytečně složitě nekombinujte, ať se v tom tělo vyzná.
To, čím se živíme, je pro náš život zásadní. Střeva jsou totiž pro naše fyzické a duševní zdraví nejdůležitější. Jídlo musí tělu dodávat vše potřebné pro správné fungování, ale také musí vyvolávat v těle správnou hormonální rovnováhu. To je zejména velmi důležité pro chronicky i akutně nemocné a třeba také pro ženy po menopauze.
Pokud se chcete uzdravit, nebo zůstat zdraví, musíte jíst jinak.
LH
